Úmyslně používám název zátarasy, protože název barikáda je úzce spojen s tím, co při povstání v květnu 1945 stavěli naši občané, aby zamezili průniku a napadení od německých jednotek.
Úvodem si připomeňme stručný nástin hlavních událostí, které v průběhu roku 1945 byly v Písku a jeho okolí těmi nejzajímavějšími.
Byly to rozhodující měsíce, kdy válka spěla ke konci. Západní spojenci překročili Rýn, Rudá armáda se přehnala Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem. Němečtí agresoři již zcela jasně viděli svoji beznadějnou situaci. V Písku se denně radily nacistické špičky s německým hejtmanem Kammelem na Okresním úřadě sídlícím, Na Převorce (dnešní ulice Ševčíka) a nebo přímo v ústředí nacistické strany NSDAP v domě č.1, na dnešním Velkém náměstí (v tehdejší době zvaném Viktoria Platz). Postup fronty znamenal i zvýšenou aktivitu spojeneckého letectva. Přelety amerických letadel, a to jak v denní či noční době byly naprostou samozřejmostí. Jednalo se převážně o letadla 15. letecké armády USAAF ze základen v Itálii. Zprvu to byly bombardovací svazy, v posledních válečných měsících převážně stíhací letectvo, tzv. „hloubkaři“. Ti měli za úkol rozrušit dopravu ostřelováním vlaků a motorových vozidel. Nervozita narůstala, vyprazdňovaly se krámy a za potravinové lístky nebylo pomalu co v obchodech nakoupit. Nyní jsem si uvědomil, že pojem potravinové lístky možná mnohým nic neřekne. Jak vypadaly – můžete spatřit v příloze*.
Přiblížil se duben, uzavíraly se školy, jejich střechy se označovaly červenými kříži a měnily se na lazarety pro německé vojáky, do města přicházeli „vládní hosté“ – což byli němečtí utečenci, kteří od východu prchali před postupujícími vojsky Rudé armády.
Německá armáda se chystala na předpokládané obranné boje. V tu dobu byly na rozkaz Němců zahájeny práce na tzv. „zátarasech“, – stavbách, které přehrazovaly komunikace buď trvale nebo jen částečně. Trvalé přehrazení bylo možné vytvořit jednoduchou manipulací vložením připravených klád. Zátarasy měly po stranách úzké průchody pro pěší a zužovaly vozovky pouze na jeden jízdní pruh. Ten bylo možno v případě potřeby překlenout jakousi bránou z klád a průjezd uzavřít. Boky byly postaveny z klád jako palisáda a vnitřek byl vyplněn lomovým kamenem a hlínou. Hloubka výkopu pro zakotvení palisády byla asi dva metry. Pokoušel jsem se sehnat seznam, kde všude byly ve městě zátarasy postaveny. Pravděpodobně ho měl pouze vojenský Wehrmacht. A tak vám přikládám alespoň pár fotografií, které jejich umístění ve městě dokumentují.
Pražská ulice (zcela vpravo na konci Hotel – dnes pouze Hostinec „U Tří Lip“)
Chelčického ulice (vpravo okna do dnešní Restaurace Otava – dříve Hotel Dvořáček)
Zátaras u Kamenného mostu pohled od Palackého sadů v té době Schrenkových sadů
Čechova ulice na Pražské u Kamenného mostu, dnes už zůstaly domy pouze na levé straně ulice. Pravé domy a domky ustoupily nové zástavbě podél toku Otavy.
Tehdy i dnes Nerudova ulice jen vpravo je v současnosti Penzion U Kloudů
Zátarasy měly být i v Husově (dnešní Budějovické), v Žižkově třídě a pravděpodobně i na dalších místech, ale tyto dokumenty se mně nepodařilo získat.
Protože jsem byl v té době Portyčákem a školní výuka neexistovala, pamatuji se, že naše parta kluků přes den vysedávala na zátarasu na Pražské ulici, odkud jsme měli výhled jako z balkonu na nepřetržité kolony německých uprchlíků, kteří prchali od Záhoří, Kollárovou ulicí, přes Nový most a Novou Hospodu na Strakonice. Stejně tak jsme tam vyčkávali i v neděli 6. května na příjezd amerických Shermanů.
R. Praus
* Příloha: Potravinové lístky
Protektorátní
Poválečné do roku 1953
Každému občanu Protektorátu byly vydávány měsíčně od října 1939. Příděly potravin pro české obyvatelstvo byly poměrně nízké, němečtí příslušníci měli příděly značně vyšší jak v množství, tak i kvalitě sortimentu, občas dostávali i kávu, čokoládu apod., o čemž si řadový občan Protektorátu mohl nechat jen zdát. Po osvobození „potravinový systém zásobování“ nadále pokračoval ve třech rozdílných variantách – pro mladistvé: 12-18 let, pro zaměstnané a pro penzisty a důchodce. Jejich platnost skončila teprve v květnu roku 1953 zavedením ožebračující měnové reformy v poměru 1:5 a 1:50 od tehdejší komunistické vlády.
© Copyright BUDDIES Písek, 2011. Všechna práva vyhrazena.