Podolský most u Temešváru
Text připomínky na pamětní desce odhalené v roce 2000
již není návštěvníkům trnem v oku
Je naší povinností informovat veřejnost, že dne 22. srpna 2014 v poledních hodinách došlo k výměně stávající pamětní desky z roku 2000 za desku novou. V dostatečném předstihu byla akce publikována klubem MCC Plzeň i BUDDIES Písek touto pozvánkou.
Někdo může namítnout, že se to mělo stát již dříve než za čtrnáct let. Budu s ním souhlasit, ale zároveň musím poznamenat: Nechat zhotovit novou pamětní desku není lehká záležitost. Především je to otázka finanční, protože zhotovení desky v kamenosochařství stojí dvacet tisíc korun. A to není zanedbatelná částka pro každý z Military klubů. Kluby nejsou státem dotované organizace, zajišťují svoji činnost hlavně jen z příspěvků svých dobrovolných členů. Případní sponzoři se sice občas vyskytnou, ale tato „mana z nebes“ (přirovnání viz +/) je jen občasným klubovým finančním dodatkem. Dalším úkolem, který před námi stál, bylo získat ještě víc dokumentačních informací o tom, jak to v roce 1945 skutečně s americkým předvojem u mostu bylo a hlavně důvody, proč byl do těchto míst vyslán a jaký měl prioritní záměr. Každou získanou informaci je důležité řádně ověřit a prověřit i z dalších pramenů zda je shodná. Teprve následně je možno závěr z bádání považovat za pravdivý. A to chce všechno čas. Navíc je nutno vzít v úvahu, že sedmdesát let po skončení války je bádání v této oblasti značně obtížné a zdlouhavé. Nám se to podařilo a nová pamětní deska byla realizována a mohla být odhalena. Zde vidíte její podobu:
Nyní bylo ještě potřebné doplnit text na pamětní desce dalšími upřesňujícími informacemi ve vedle stojící informační tabuli, aby byl návštěvník památného místa dobře seznámen se situací v roce 1945 i s fotodokumentací těchto míst. Z obsahu vyplývá, že zároveň eliminujeme v některých pramenech mylně uváděnou informaci, že Podolský most ležel na demarkační čáře. S čistým svědomím mohu prohlásit, že neležel – demarkační linie byla od Podolského mostu v nejkratší vzdušné vzdálenosti 13,5 km v jihozápadním směru v tehdejší obci Hradiště, dnes součásti města Písku. Americké průzkumné jednotky se před příchodem Rudé armády objevily na více místech i v mnoha obcích v píseckém okrese za demarkační linií. To jim umožňovala dohoda obou spojeneckých armád. Stejně tak bylo i povinností amerického předvoje se po příchodu jednotek RA a splnění účelu své dislokace, odsunout za demarkační linii.
Letošní odhalení nové pamětní desky i nového textu v informační tabuli bylo dalším úspěšným krokem členů obou klubů a můžeme jim vzdát jen dík. To dokazuje jejich zodpovědný postoj k historii událostí při osvobození naší vlasti v roce 1945. A na závěr pár foto dokumentů z letošního srpnového odhalení.
Nový text v informační tabuli
Úvodní proslov starosty města Písku JUDr. Veselého
Aktéři slavnostního aktu odhalení připraveni
Nová pam.deska a text v info tabuli odhalen
Aktéři odhalení Rudolf Bayer předseda MCC Plzeň a JUDr. Ondřej Veselý starosta města Písku si vzájemně gratulují k dovršenému dílu
Účast členů obou klubu byla jako vždy veliká
Benjamínek klubu Buddies na čestné stráži nesměl chybět
+/ Pozn.: Podle biblické knihy Exodus se Izraelité během svého čtyřicetiletého pochodu z Egypta do Svaté země živili zázračným „chlebem“, který jim obstaral Bůh a který padal v hojném množství z nebe. Byl bílý, nazýval se mana, připomínal semena koriandru a chutnal jako medové oplatky. Co to však bylo? Dokonce ani dnes neznáme odpověď na tuto otázku.
DOPLNĚK: Jestliže budete mít zájem o další fotografie otevřete si web stránku http://www.jcted.cz/pisecke-postrehy/u-podolskeho-mostu-byla-odhalena-nova-pametni-deska-osvoboditelum/, na které redaktor Píseckých postřehů Petr Eliáš předkládá soubor fotografií, které na Podolském mostě při slavnostním odhalení pořídil.
Původní deska z roku 2000 a historie místa
Pamětní deska, jejíž zhotovení a umístění inicioval Military Car Club Plzeň v době, kdy v čele klubu stál dnes již zesnulý první předseda Milan Dlouhý. Odhalení se uskutečnilo 6. května 2000. Organizačně vše zajišťoval brněnský člen MCC pan Martin Hodek. Pamětní tabule je umístěna na pravé boční vstupní betonové části, která navazuje na vlastní zábradlí mostu ve směru od Temešváru. V blízkosti umístění pamětní desky je parkoviště a kiosek s občerstvením, takže v letních měsících bývá parkoviště celkem zaplněno. Jak pamětní místo vypadalo v době odhalení, dokumentují přiložené fotografie.
Vraťme se o několik desítek let zpět. Psal se květen roku 1945 a tankisté 35. tankového praporu ze 4. obrněné divize byli po osvobození centra města Písku v lokalitě zvané Hradiště. Od svého velitele obdrželi příkaz, aby část jednotky provedla hloubkový průzkum směrem k Podolskému mostu. Most neměl být překročen. Nedojde-li k setkání s jednotkami Rudé armády, uzavřou východní výstupy z nového mostu a stejně tak ze starého řetězového mostu, který stál vpravo dole pod novým mostem nad hladinou řeky Vltavy. Tento snímek vám názorně poskytne obraz, jak to zde tehdy vypadalo.
Detailní záběr řetězového mostu, který sloužil k přepravě do roku 1960. V letech 1971 – 1974 rozebrán, renovován a znovu postaven přes řeku Lužnici ve Stádleci u Bechyně a slouží od rok 1975 dodnes – jako jediný v Evropě dochovaný řetězový empírový most. Od roku 1989 národní kulturní památka.
Ale vraťme se zpět k mostům Podolským v roce 1945 a ke všemu, co se zde odehrávalo.
7. května 1945 Shermany uzavřely průjezd novým Podolským mostem
Důvod pro uzavření byl ten, že silnice od obou mostů ve směru do Písku byly před postupujícími jednotkami Rudé armády zcela zahlceny prchajícími Němci s technikou a povozy. Opět máme štěstí, že písecký fotograf pan Langhans o uzavření přístupu na novém mostě pořídil v květnu tento historický snímek. Most byl ještě z levé strany jištěn dalšími jednotkami.
Snímek převzat z Kroniky 4.obrněné divize vydané v USA
Stejným způsobem byl použit z popisky tohoto obrázku i text nápisu na pamětní desku. Bohužel se zde americký autor spletl, protože se nejednalo o dva týdny, ale o dva dny.
Zmíníme se ještě o starém řetězovém mostě. Most byl postaven v letech 1847 – 1848 a po dokončení nového mostu v roce 1943, ještě necelých dalších šedesát let sloužil dál. V roce 1945 však to bylo pro americké vojáky složitější zajištění. Musely být hlídány mosty dva. Ale s příchodem jednotek Rudé armády jim tato činnost odpadla a mohli se opět vrátit na Hradiště. Protože pro členy plzeňského klubu je tento „památník trochu z ruky“ převzali písečtí BUDDIES nad památníkem svůj dohled a ochranu. Když před památník byla ještě postavena turistická informační tabule a na prostor před pamětní deskou navršena bůh ví odkud hlína, malá tabulka pozornosti úplně unikla. A tak nám nezbývalo nic jiného než tabuli odstranit a na navršenou hlínu pozvat stavební techniku. Ta si velice snadno se srovnáním poradila. Tabule se přemístila do levé části ke stromu a shrábnutý povrch byl pokryt jemnou drtí. Dále bylo nutno obnovit pozlacení písma. A tak po nových úpravách a přidáním informační tabule s popisem se opět památné místo skví od minulého roku v novém kabátě.
Vypracovali jsme textovou informaci na vpravo stojící stojánek s deskou, abychom návštěvníkům přiblížili květnové události v těchto místech.
35. tankový prapor, který spadal pod 4. obrněnou divizi a bojové uskupení CCA ve Strakonicích měl ve svém znaku pásovce v šedé barvě na zeleném podkladu.
Zde detail, který jsme obdrželi z Heraldry Muzea v USA.
Doplněk: Dle nově získaných dokumentačních informací a materiálů považujeme za svoji povinnost upřesnit náš předcházející text o tato historická fakta: Předsunutá americká jednotka 35. tankového praporu přijela k mostu dne 08. května 1945 kolem 16té hodiny. První předsunuté jednotky Rudé armády dorazily k východní straně mostu dne 10. května 1945 v odpoledních hodinách. Velitel předvoje RA kapitán N. Ivanovič Ivanov se přechodně ubytoval na Podolsku ve vile Ing. B. Hlavy, kde také probíhala v době přítomnosti amerických jednotek na západní straně mostu upřesňující jednání. Dodnes nám tuto událost připomíná letopočet 1945 vyrytý do jedné z cihel podezdívky Havlovy vily. Předsunutá americká jednotka opustila svá stanoviště u obou mostů asi kolem 17. května 1945 a stáhla se za demarkační linii. V té době již bylo nebezpečí dalšího přesunu německých uprchlíků přes Podolské mosty směrem k Písku a do amerického zajetí bezpředmětné. Pro reálnost termínu 17. května 1945 by nasvědčovalo i to, že se tomu tak stalo po upřesňujícím jednání o demarkační linie mezi vyšším spojeneckým velením v Protivíně ve vile MUDr. Aloise Svobody. (Aktualizováno 2.3.2014)
(viz www.vets.cz/vpm/mista/obec/1327-temesvar )
Podolský most se nakonec dočkal své básně.
Jan Cziviš
Když krovy světa řítily se k zemi,
zde přes údolí postaven byl most
u obce Podolí. Pro budoucnost,
jež byla pevně spjata s nadějemi :
Kéž brzy přestanou již padat bomby
na mosty i lidská obydlí !
Ať strážní andělé bdí nad lidmi
a nadlidé se změní v hekatomby.
Oběti vlastní zrůdné nenávisti.
Vzkaz letošního jara mohou čísti
dnes ti, kdo chvíli se tu zastaví.
Rozpomenou se v hněvu na nacisty
i jiné tyrany a jejich busty …
ten kal tu končí na dně Vltavy.
( Praha – Písek květen 2010 )
Poslední loňská (2010) návštěva s Larrym Sitneyem a col. Matt Kimem
I po letech je možno pořídit tento retro snímek, o který se pokusili členové
klubu 4. obrněné divize z Pelhřimova.
© Copyright BUDDIES Písek, 2011. Všechna práva vyhrazena.