Památník u Hřebčince

V předchozích letech občas probleskovaly v mediích různé informace o tom, že bude postaven památník o spoluúčasti Rudé armády při osvobození města. Bohužel to byly jen pouhé záměry a slova, která nebyla nikdy splněna. Nevím, co bylo příčinou, ale postavit památník na „zelené louce“ není lehká záležitost. Především je potřeba mít historické podklady, a to jak písemné,tak fotodokumentační. Předložit vlastní návrh památníku, vykoupit pozemek, zajistit zpracování projektu,vybrat organizace, které po stránce stavební a zahradnické výstavbu provedou. A teď to základní a nejdůležitější mít – finanční krytí na všechny rozpočtované náklady plus vícenáklady, s kterými je nutno počítat. Má-li být památník v  důstojné podobě, aby historickou událost připomínal a řádně reprezentoval, jsou pak vynaložené peníze v částce několika desítek tisíc, které mnohdy ke stovce tisíc nemají ani tak daleko.

Proto se BUDDIES se svým návrhem obrátili na městské zastupitelstvo, protože z členských příspěvků našeho klubu nebylo možné památník v  podobě, která tam dnes stojí realizovat. Tehdejší starosta pan JUDr. Ondřej Veselý byl našemu návrhu nakloněn, stejně tak i rada se zastupitelstvem a památník dostal zelenou. Jmenovat všechny členy samosprávy, kteří se významně na zajištění podíleli by nebylo férové, protože bych mohl na někoho nechtěně zapomenout. Hlavním naším pomocníkem ve všech jednáních však byl radní a zastupitel pan Ing. Miroslav Sládek a neposledním v řadě i nově zvolená starostka paní Mgr. Eva Vanžurová. Chtěl bych všem – jak jmenovaným či nejmenovaným – za BUDDIES ze srdce poděkovat za jejich pochopení, ochotu a vynaložené úsilí, které vedlo k vytvoření tohoto monumentu pro generace dnešní i budoucí.

Připomeňme si něco z historie v roce 1945.

Ke hřebčinci jako jedny z prvních sovětských jednotek dorazily po silnici od Protivína dne 10. května 1945 kolem 16,00 hod. jednotky Rudé armády, a to jmenovitě předvoj 98. gardové Svirské střelecké divize pod velením generálmajora Vasilije Michajloviče Larina. Zde se musely zastavit, protože již od 8.května zde i na všech dalších příjezdech do města vytvořila dislokovaná americká posádka v Písku zátarasy. Důvodem bylo zamezit jakémukoli vstupu do města, a to zejména ze strany německých jednotek, ale i prchajících německých civilních uprchlíků. Po vzájemném jednání velitele zátarasu s velením ruské jednotky a po radiovém ověření s americkým divizním velením ve Strakonicích a jejich povolení k otevření zátarasu pokračovali Rudoarmějci na Velké náměstí, kam dojeli v 17.30 hod. Ve městě byli stejně srdečně vítáni jako předtím Američané. O něco později dne 11. května 1945 se k této prvosledové jednotce připojily další ruské jednotky – útvary 107. gardové Pervomajské střelecké divize pod velením generálmajora Michaila Andrejeviče Bogdanova a útvary 99. Žitomirské střelecké divize pod velením plukovníka Derzijana Zachara Tatevosoviče.

Prvosledové jednotky byly v následujících dnech vystřídány 6. střeleckou divizí generála G.V. Ivanova. Vojenský tábor si postavily na Americe proti rybníku u Vodáka, velitelství bylo zřízeno v hotelu Dvořáček (dnes Otava), velitelem byl mjr. Novikov. Jednotky divize generála Ivanova okamžitě začaly vyhledávat a pacifikovat zbytky roztroušených nacistických vojáků v píseckých lesích při jejich individuálních útěcích do Německa.

Zátaras u hřebčince vytvořili američtí příslušníci z 25.průzkumné squadrony 4.obrněné divize
ZátarasČeká se na povolení vjezdu do města z US. velitelství ve Strakonicích
Ćeká se na povolení vjezdu ze StrakonicPrvní setkání píseckých děvčat s Rudoarmějci
DružbaA nyní ještě pár dokumentů k samotnému odhalení památníku na počest 70.výročí osvobození.
Vybrané místo pro památník příliš okrasy městu neskýtalo

Na katastrálním snímku je ještě místo jako vymalované
situačkaRealita z našeho pohledu byla zcela odlišná, vjezd na silnici k Brabencovně a výběžek byl zarostlý, neobdělávaný a plný odpadků
OLYMPUS DIGITAL CAMERAZačínají se rýsovat základy památníku
rýsují se základyuž se rýsuje

Ještě před odhalením
před oidhalenímOdhalení pam. desky zástupci obou ambasád mjr. Alex.Fedyaevem a mjr. Adamem Knoxem
odhalenPokládání kytice zástupcem Americké ambasády maj. Adamem Knoxem
pokládání kyticAč byl svátek, sluníčko svítilo a v centru města probíhaly další akce, přesto Písečáci nezapomněli
Písečáci přece jen přišli
V rámci vlastního odhalení památníku se uskutečnil i křest s autogramiádou brožury – Osvobození města Písku – , kterou na žádost Města Písku zpracoval historik BUDDIES p. Richard Praus – písecký rodák a pamětník osvobození v roce 1945. Všechny výtisky byly ihned rozebrány.

Křest byl proveden starostkou města paní Mgr. Evou Vanžurovou a zastupitelem panem RNDr. Jiřím Lejčarem.
křest kihy
Autor při autogramiádě podepisuje brožuru řediteli Filmové školy panu MgA. Miloni Terčovi, který přišel se svojí maminkou také pamětnicí doby osvobození Písku v roce 1945.podpis knihyV jedné lidové české písničce se zpívá – „slunéčko zachází za hory, pasáci pečou brambory.“ Tak i zde se sluníčko začalo schovávat za hradišťský kopec a jelikož jsem nebyl jak já, tak i ostatní mí kolegové z BUDDIES pasáky ovcí, spěchali jsme již k radnici, kde započal další program oslav s přípitkem dvou spojeneckých aktérů po 70 letech a zápisem do kroniky města.
pam.kniha

kniha

Památník osiřel a bude čekat na náš návrat v příštím roce.
západ
pamětní deska

Jak to bylo před sedmdesáti lety
přípitek 1945
A jak se toho zhostili dnešní aktéři
přípitek

Zapsáno historikem klubu BUDDIES panem Richardem Prausem – 2017

 

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
RSS