Písecké zátarasy

Úmyslně používám název zátarasy, protože název barikáda je úzce spojen s tím, co při povstání v květnu 1945 stavěli naši občané, aby zamezili průniku a napadení od německých jednotek.

Úvodem si připomeňme stručný nástin hlavních událostí, které v průběhu roku 1945 byly v Písku a jeho okolí těmi nejzajímavějšími.

Byly to rozhodující měsíce, kdy válka spěla ke konci. Západní spojenci překročili Rýn, Rudá armáda se přehnala Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem. Němečtí agresoři již zcela jasně viděli svoji beznadějnou situaci. V Písku se denně radily nacistické špičky s německým hejtmanem Kammelem na Okresním úřadě sídlícím, Na Převorce (dnešní ulice Ševčíka) a nebo přímo v ústředí nacistické strany NSDAP v domě č.1, na dnešním Velkém náměstí (v tehdejší době zvaném Viktoria Platz). Postup fronty znamenal i zvýšenou aktivitu spojeneckého letectva. Přelety amerických letadel, a to jak v denní či noční době byly naprostou samozřejmostí. Jednalo se převážně o letadla 15. letecké armády USAAF ze základen v  Itálii. Zprvu to byly bombardovací svazy, v posledních válečných měsících převážně stíhací letectvo, tzv. „hloubkaři“. Ti měli za úkol rozrušit dopravu ostřelováním vlaků a motorových vozidel. Nervozita narůstala, vyprazdňovaly se krámy a za potravinové lístky nebylo pomalu co v obchodech nakoupit. Nyní jsem si uvědomil, že pojem potravinové lístky možná mnohým nic neřekne. Jak vypadaly – můžete spatřit v příloze.


Protektorátní

Poválečné do roku 1953

Každému občanu Protektorátu byly vydávány měsíčně od října 1939. Příděly potravin pro české obyvatelstvo byly poměrně nízké, němečtí příslušníci měli příděly značně vyšší jak v množství, tak i kvalitě sortimentu, občas dostávali i kávu, čokoládu apod., o čemž si řadový občan Protektorátu mohl nechat jen zdát. Po osvobození „potravinový systém zásobování“ nadále pokračoval ve třech rozdílných variantách – pro mladistvé: 12-18 let, pro zaměstnané a pro penzisty a důchodce. Jejich platnost skončila teprve v květnu roku 1953 zavedením ožebračující měnové reformy v poměru 1:5 a 1:50 od tehdejší komunistické vlády.

Přiblížil se duben, uzavíraly se školy, jejich střechy se označovaly červenými kříži a měnily se na lazarety pro německé vojáky, do města přicházeli „vládní hosté“ – což byli němečtí utečenci, kteří od východu prchali před postupujícími vojsky Rudé armády.

Německá armáda se chystala na předpokládané obranné boje. V tu dobu byly na rozkaz Němců zahájeny práce na tzv. „zátarasech“, – stavbách, které přehrazovaly komunikace buď trvale nebo jen částečně. Trvalé přehrazení bylo možné vytvořit jednoduchou manipulací vložením připravených klád. Zátarasy měly po stranách úzké průchody pro pěší a zužovaly vozovky pouze na jeden jízdní pruh. Ten bylo možno v případě potřeby překlenout jakousi bránou z klád a průjezd uzavřít. Boky byly postaveny z klád jako palisáda a vnitřek byl vyplněn lomovým kamenem a hlínou. Hloubka výkopu pro zakotvení palisády byla asi dva metry. Pokoušel jsem se sehnat seznam, kde všude byly ve městě zátarasy postaveny. Pravděpodobně ho měl pouze vojenský Wehrmacht. A tak vám přikládám alespoň pár fotografií, které jejich umístění ve městě dokumentují.


Pražská ulice (zcela vpravo na konci Hotel – dnes pouze Hostinec „U Tří Lip“)


Chelčického ulice (vpravo okna do dnešní Restaurace Otava – dříve Hotel Dvořáček)


Zátaras u Kamenného mostu pohled od Palackého sadů v té době Schrenkových sadů


Čechova ulice na Pražské u Kamenného mostu, dnes už zůstaly domy pouze na levé straně ulice. Pravé domy a domky ustoupily nové zástavbě podél toku Otavy.


Tehdy i dnes Nerudova ulice jen vpravo je v současnosti Penzion U Kloudů

Zátarasy měly být i v  Husově (dnešní Budějovické), v  Žižkově třídě a pravděpodobně i na dalších místech, ale tyto dokumenty se mně nepodařilo získat.

Protože jsem byl v té době Portyčákem a školní výuka neexistovala, pamatuji se, že naše parta kluků přes den vysedávala na zátarasu na Pražské ulici, odkud jsme měli výhled jako z balkonu na nepřetržité kolony německých uprchlíků, kteří prchali od Záhoří, Kollárovou ulicí, přes Nový most a Novou Hospodu na Strakonice. Stejně tak jsme tam vyčkávali i v neděli 6. května na příjezd amerických Shermanů.

© Copyright BUDDIES Písek, 2011. Všechna práva vyhrazena.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
RSS