Pele-Mele

Nezbývá již nic jiného, než se ještě zmínit o činnosti BUDDIES mimo hranice
okresu Písek.

VOLARY

Tím zcela prvním společným počinkem bylo postavení památníku PFC Charlesu Havlatovi, příslušníku průzkumné čety 803. protitankového praporu. Prapor byl přičleněn k 5. pěší divizi a operoval spolu s ní v jižních Čechách. Jedním z těchto míst byly i Volary s okolím. Charles Havlat – po předcích Moravan – zde padl 7. května 1945 v 08:20 v boji s nepřítelem a to v posledních válečných hodinách. Počáteční záměr – postavit mu pomník vyšel z úst našeho kolegy pana Radima Košíčka z Vlachova Březí. Přivítal ho i tehdejší předseda plzeňského Military Car Clubu pan Milan Dlouhý a po rozhovoru s tehdejším předsedou města Volary panem Jaroslavem Petráškem bylo o postavení památníku rozhodnuto. Kompletní zhotovení památníku s okolními úpravami zajistilo během jednoho roku město Volary.

Památník byl odhalen 4 května 2002 za účasti amerického velvyslance pana Craiga R. Stapletona, vojenského attaché plk. Scotta W. Salyerse a krajského hejtmana pana RNDr. Jana Zahradníka. Naše součinnost spočívala pouze v doložení historickými dokumenty a zpracováním textové části popisky, kterou dnes můžete spatřit na vedle stojícící informační tabuli. A kde památník stojí ? Budou-li někdy vaše kroky směřovat na Šumavu do blízkosti Volar, neopomeňte se u tohoto památníku na kratičkou chvíli zastavit. Když pojedete od Lenory a Soumarského mostu směrem k Volarům, nelze tento šedobílý kamenný obelisk stojící po pravé straně silnice přehlédnout. Je to jen necelé tři kilometry před vjezdem do Volar. Prostoru kolem se říká Stőgrova Huť.
Přesná navigace je – Loc: 48°54´41.08 ´´ N, 13°50ˇ57.505 ´´E.

Takto památné místo vypadá dnes a jak se v roce 2002 při odhalení pyšnilo svým vzhledem:

Večer po odhalení památníku                                                      Detail desky

Proslov amer.velvysl. C. Stapletona                   Klubová technika nesměla chybět

BĚLÁ NAD RADBUZOU, RŮŽOV, HOSTOUŇ

Poté, co jsme opustili Šumavu jsme se „pracovně přemístili“ do předpolí Českého Lesa. Obrátil se na nás současný předseda plzeňského MCC pan Rudolf Bayer spolu se starosty Bělé nad Radbuzou a Hostouně. Jednalo se o zpracování textů na informační tabule. Nejprve bylo potřeba získat v USA dokumentační materiály, které se předmětné události v květnu 1945 týkaly. Náš kolega, který se historií dlouhodobě zabývá sice materiály měl, ale nebyl jich dostatek a navíc bylo nutno ověřit jejich pravdivost ve vojenských archivních materiálech. To jsou vždy povinné kroky před tím, než se informace publikují, aby byly historicky potvrzené a věrohodné.

Ke konci měsíce dubna 1945 uskutečnily v této lokalitě americké jednotky TF „Stewart“ (Task Force – bojová akce s přesně vymezeným úkolem) a následně „Operaci Cowboy“. Jednalo se o tzv. „Pattonovy duchy“ ze 42. průzkumné squadrony. Bylo to ještě území neosvobozené – Sudety – a pod kontrolou německých jednotek. Na základě získaných informací bylo rozhodnuto vysvobodit zde internované vězně cizích národností a zároveň provést přesun vzácných koní ze stájí v Hostouni. Akce se vydařila, vězni i koně byli zachráněni. Bohužel se to neobešlo beze ztrát na lidských životech. Nedaleko Bělé nad Radbuzou v prostoru obce Rosendorf (Růžov) přišli při přestřelce o život dva američtí vojáci. Přímo na místě byl zabit svobodník Raymond E. Manz a následně po těžkém zranění zemřel po převozu do nemocnice i technik 5. třídy Owen W. Sutton. Tuto událost připomíná v roce 2006 odhalený památník ve stylu tumby, postavený před kostelem v Bělé s informační tabulí stojící nedaleko. Dále pamětní desky s popiskami s bližšími podrobnostmi přímo v Růžově a v Hostouni. Pro ilustraci přikládáme pár fotografií.

a ještě pár obrázků z Růžova

Nesmíme zapomenout ani na Hostouň, odkud byli zachráněni Lipicáni a další vzácná plemena koní,
kde si každoročně se svými kolegy z MCC Plzeň připomínáme
u pamětních desek tuto ojedinělou akci

PATTONOVÝCH DUCHŮ

Současní nástupci „Pattonových duchů“        a             pochopitelně i dnešní hostounští koně
nesmějí při květnových oslavách chybět.


Pamětní deska v Hostouni

Na každoroční květnové oslavy pravidelně přijíždí dnešní nástupci padlých vojáků z 2. pluku Cavalry, kteří jsou posádkou v nedalekém Bavorsku. Dnes již mají poněkud jiné uniformy a techniku než nosili jejich předchůdci ve druhé světové válce, ale svoji prvotní příslušnost ke Cavalerii svým oblečením nezapřou. Černý „stetson“, jezdecké ostruhy na botách a zkřížené jezdecké šavle na širácích to jasně dokazují. Pro nás jsou to v podstatě „bratři“ naší písecké cavalry squadrony, která Písek osvobodila. O to více si jejich přízně k našemu klubu vážíme.Podrobněji se o nich budete ještě moci dočíst v jedné z našich dalších webových kapitol, protože se svými plzeňskými kolegy jsme k nim byli pozváni strávit dva dny na jejich vojenské základně v Německu.

Na závěr ještě pro ukázku přikládáme, jak vypadá jedna z našich informačních desek, kterou můžete spatřit u těchto památníků. Chtěli bychom všem návštěvníkům z řad běžných výletníků více přiblížit děj, který se zde před léty odehrál. Bude to jistě pro mnohé z vás dobrým námětem, kam si případně udělat váš výlet, když budete v blízkém okolí těchto míst.

Originál popisky umístěné při lesní cestě u rozpadliny stavení v Růžově

(český text na tabuli)

ODHALENÁ HISTORIE

V místech, kde nyní prodléváte, můžete spatřit torzo budovy jednoho z venkovských stavení dnes zaniklé obce Rosendorf (Růžov). Původní místní název byl Rosengarten (Růžová zahrada). Na jednom ze základových kamenů byla v dubnu 2006 slavnostně odhalena pamětní deska, která má  připomínat tragickou smrt dvou amerických vojáků při osvobozování naší vlasti na samém závěru druhé světové války. Za slunečného a teplého počasí je zde příjemně, za mlhavého a deštivého je okolní krajina naopak pochmurná a působí skličujícím dojmem. Domnívám se, že zde kdysi kvetly růže, což zajisté dalo podnět i k názvu obce. Dnes zde můžeme spatřit jen květy na věncích či kyticích položených při vzpomínce u pamětní desky. Ztráta lidského života ve válce je vždy tragická. A to bez rozdílu o kterou z válčících stran se jedná. Pro nás je však ztráta životů padlých amerických vojáků prioritní, protože to byli právě oni, kteří přinesli svobodu naší vlasti od nadvlády a poroby fašistického Německa.

Vraťme se však zpět do historie. Příhraniční oblast Českého lesa byla od října 1938 přičleněna mnichovskou dohodou k Velkoněmecké říši pod názvem Sudetenland (Sudety). Po ukončení druhé světové války a v souladu se zásadami stanovenými postupimskou konferencí vítězných stran bylo německé obyvatelstvo vystěhováno a v českém pohraničí zanikl život ve stovkách vysídlených obcí. Vyhlášením zakázaného pásma a spuštěním „železné opony“ byly lokality nacházející se v blízkosti státní hranice plánovitě zbořeny. Netýkalo se to však přímo Rosendorfu. V obci, založené v roce 1735, stálo ve třicátých letech minulého století na okraji lesa při jedné straně komunikace 15 vesnických stavení s 89 obyvateli německé národnosti. Pod vsí na řece Radbuze ležel mlýn s kapličkou. Po roce 1946 opuštěná stavení chátrala, podepsal se na nich zub času, a tak nakonec posloužila novým dosídlencům pro odběr stavebního materiálu k dobudování jejich obydlí v blízkém okolí.

V samotném závěru války nasazovali v okolních oblastech Českého lesa američtí vojáci své životy pro svobodu naší země. Bylo to na příklad v okolí Hostouně, chodských pohraničních lesích, Folmavě, Všerubech, u Svaté Kateřiny i jinde. Místem jednoho ze střetů se stala i lesní cesta procházející Rosendorfem, po které jste sem zavítali. Zde se odehrála bitva mezi příslušníky americké a německé armády. Na jejím počátku dne 30. dubna byla cesta amerického velitele hostouňské posádky „Pattonových duchů“ ze 42. jezdecké průzkumné squadrony, oddílu „A“ – kpt. Cartera N. Catletta. Ten v jeepu se svým radistou jel pro další instrukce na velitelství squadrony ležící nedaleko za hranicemi u Eslarnu. Při vjezdu do obce a odstraňování silničního zátarasu, který bránil průjezdu, byla posádka bez výstrahy napadena palbou německé hlídky. Před sprškou střel se ukryla v nejbližším domě a radista vyslal zprávu o pomoc. Z Hostouně okamžitě vyrazilo několik obrněných vozů řádně naštvaných „duchů“ a v obci se rozpoutala pětihodinová přestřelka. Do bojů se nakonec zapojila i americká posila z hlavní linie od 387. pěšího pluku 97. pěší divize. Po doznění posledních výstřelů a kapitulaci německé jednotky vedle mrtvých a raněných padlo do amerického zajetí 100 mužů. Do polního lazaretu odvážely americké sanitky štábního seržanta Freda R. Foylese a jeho kamarády technika 5. třídy Malcolma E. Rhodese, kaplana Samuela W. Fletschera a technika 5.třídy Owena W. Suttona. Svobodník Raymond Manz měl bohužel méně štěstí. Stal se posledním padlým v přímém boji ze 42. squadrony. V prvním dnu měsíce května po převozu do nemocnice v Německu zemřel na následky těžkých zranění i Owen Sutton. Proto i jeho jméno bylo zvěčněno a připomenuto na pamětní desce, protože i jeho osobní oběť byla důsledkem zranění v této bitvě.

Popsaná událost je jen zcela nepatrným zlomkem z historie bojových střetů „Pattonových duchů“ při osvobozování naší vlasti. Projevíte-li zájem, můžete si své znalosti ještě doplnit u další informační tabule, která stojí u nově odhaleného památníku padlých v Bělé nad Radbuzou. Zde se dozvíte bližší o operaci Kovboj, která byla prvořadým úkolem 42. jezdecké squadrony kavalerie v Bělsku. Tato v průběhu druhé světové války zcela ojedinělá akce kavaleristů americké armády pomohla zachránit z rukou Wehrmachtu především sto padesát zde internovaných válečných zajatců. Navíc se stala i záchranou pro 670 odvlečených koní z celé Evropy, mezi kterými bylo i 250 lipicánů z proslulé Španělské jezdecké školy z Vídně.

O vybudování pietního místa s pamětní deskou se zasloužili – Město Bělá nad Radbuzou, starosta města Ing.Libor Picka, Patrick Biddy zástupce asociace 2. kavalerie z USA, za Military Car Club Plzeň – Rudolf Bayer, G. Jerry Toole, Richard Praus, Jan Salzmann a redaktor Domažlického deníku Bohemia Václav Tauer.

Mapka operace amerických jednotek

Pro doplnění ještě navigační údaje :

Bělá nad Radbuzou : Loc: 49°35´29.616´´ N

                                               12°43´0,6´´ E

Růžov : Loc: 49°35´19.323´´ N

                     12°41´37.714´´ E

Hostouň : Loc: 49°35´19.293´´ N

                        12°41´37.741´´ E

© Copyright BUDDIES Písek, 2011. Všechna práva vyhrazena.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
RSS