Pamětní deska Na Zátavském mostě

Pamětní deska Na Zátavském mostě

Na mostě směřujícímu od Písku k Zátaví a Kestřanům a překlenujícím řeku Otavu je další historická památka, která upozorňuje na zdejší přítomnost americké armády v roce 1945. Na betonovém zábradlí je vyryt nápis, který podle čísla znázorněné jednotky odhaluje, že nápis musel být pořízen pravděpodobně nejdříve po 15. červnu, ale spíše bychom řekli až v červenci, možná i o něco déle. Tehdy vytýčená hranice demarkační linie sledovala v jižním směru u obce Putim tok řeky Blanice. Po soutoku převzala funkci linie Otava. A tak polovina Zátavského mostu směřující k Písku spadala pod
správu Rudé armády a druhá polovina k Zátaví patřila do komptenece americké armády. Na obou koncích mostu byly hlídky obou spojeneckých armád a prováděly kontrolu průkazek, která opravňovala k přechodu z jedné do druhé zóny.

Tak asi vypadalo stanoviště na konci mostu při vstupu k rekreační chatě pana Karla Novotného,
která nese jméno „ Na čapíku“.

Provedení propustek bylo rozdílné. Na Rokycansko se používala tato :

Propustka vydaná městskou policií v Písku a zapůjčena ke zveřejnění Prácheňským muzeem v Písku.

BUDDIES se rozhodli, že tato historická památka musí být zachována, aby i další generace se mohly s tímto artefaktem seznámit. Protože nedaleko od mostu přebývá v letních měsících v rodinném bungalowu jeden z našich členů pan Roman Drašnar, tak se tohoto úkolu ujal. Společně za pomocí starosty obce Kestřany byl tento nápis odborně očištěn, renovován a především zviditelněn připojenou pamětní deskou a informační tabulí s vysvětlujícím textem. Na horním madlu zábradlí je vyryt tento nápis :

1945 U.S.Army HQ POST 119 E CO H 376. INF 94 DIV

Převedeno do srozumitelného jazyka :

V roce 1945 velitelské stanoviště americké armády č. 119 – „E“ a „H“ roty 376. pěšího pluku, 94. pěší divize.

Na konci mostu stojí tabule s textem, z které je možno čerpat bližší informace.

Od počátečního obsazení linie, to však byla poslední z amerických jednotek, která zde službu vykonávala. Post opustila v polovině listopadu 1945 s odchodem všech amerických jednotek z Československa. Prvními, kdo zde ostrahu vykonával byli příslušníci 4. obrněné divize. Po jejich odchodu ke konci května byli vystřídáni příslušníky V. sboru. Když i tento sbor z republiky odešel (17.6.1945), post přivítal nové strážce přichodem jednotek XXII. sboru generála Ernesta N. Harmona. A to byli vojáci 94. pěší divize genmjr. H.J. Malonyho.

Na Zátavském mostě na postu sloužili příslušníci 376. pěšího pluku, který měl velitelství v Strakonicích. Pobočné velitelství pluku bylo v tehdejší obci Hradiště (dnes součást města Písku). Hranice demarkační linie se za Zátavským mostem ve směru po proudu řeky stáčela nahoru ke Hradišti a po okrají směřovala k železniční trati Písek-Praha. Na železničím mostě se opět vracela tentokráte pro změnu protiproudem řeky ke sv. Václavu a směřovala ke Kocourovu.


Linii pod mostem střežila v červnu 1945 i samohybná houfnice M 7 „Priest“
ze samostatného 62. polního dělostřeleckého praporu.

Pro případnou orientaci opět uvádíme : GPS Loco : 49°17´24.671´´ N
14° 7´8.821´´ E
a vzdušnou čarou od středu města cca 3.000 m.

Pamětní deska byla odhalena 5. června 2005 za účasti vojenského attaché plk. Francesco Morgese a mjr. Craiga T. Normanda ze sekce OSD amerického velvyslanectví v Praze a zástupců obce Kestřany a občanů Kestřan, Zátaví a Hradiště.

Pár pohledů z odhalení:

Most se začal úderem půl druhé zaplňovat. Cyklista přerušil jízdu, maminka projížďku s kojencem kolem Otavy. I „čapík“ Karlík opustil svou chatu, by osvěžil si dávné vzpomínky.

A navíc foto z roku 2010, kdy na naše pozvání přijel americký veterán pan Larry Sitney z Nového Mexika, který konec války prožil na našem území jako příslušník americké 94. pěší divize.

Po jeho pravici zástupce amerického velvyslanectví major Matt Kime.

A opět vás nechceme ochudit o verše Honzíka Cziviše z jeho triptychu, který své dojmy promítl do následujících veršů.

Jan Cziviš

V kraji, kdys nazývaném Zaotaví,
trávil jsem v dětství krásné prázdniny.

Brouzdal se ranní rosou. V trsech trávy
rosničku hledal …. Šťastný. Nevinný.
Dnes žijem v době televizních klipů.
Rád vzpomínám na Amerikány.
U Zátaví mě prvně svezli v jeepu.
Jel jsem jak král. Oblaka nad námi.
Po šedesáti letech jsou tu znova
jeepy – Militár´ klubu v konvoji –
a znějí písně, hymny, střelba, slova ….
Je – chvála Bohu – dávno po boji.
Kdo zastaví se na Zátavském mostě,
ať na desce si přečte vzkaz. Zní prostě :
1945 U.S.Army HQ Post 119 ……

(báseň byla věnována autorem panu Romanovi Drašnarovi)

Město dvou armád

 Písek – byl ve spojitosti s ukončením druhé světové války již v roce 1945 možné nazvat městem dvou armád. Stal by se tak o sedmdesát let dříve místem známějším. Nebylo tak mnoho míst v Evropě, kde by se po delší dobu dvě spojenecké armády podílely na prvních mírových krocích na tak malém území.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Setkání spojeneckých armád 25. dubna 1945 u města Torgau na řece Labi v Německu bylo velice významné, protože to byl první okamžik, kdy v průběhu války na evropském kontinentě se dvě spojenecké armády takto setkaly. Zde se spojila americká hlídka pod velením poručíka Alberta Kotzebueho s vojáky l. ukrajinského frontu. Připomínka tohoto dne a jeho oslavy se nazývají Dnem Labe.
Protože Písek leží na řece Otavě dalo by se i obdobné setkání obou těchto spojeneckých armád v květnu 1945 také nazvat Dnem Otava. A to zejména proto, že příslušníci obou armád prožili v Písku více než deset společných dní než došlo k vyjasnění situace na demarkační linii a americké jednotky centrum města opustily. Nejednalo se o nějaký úmysl. Jen si obě spojenecké armády chtěly trochu vydechnout po skončení válečných bojů.A tak jste mohli na píseckém Velkém náměstí či kolonádě v Palackého sadech vidět každý den vyfešákované příslušníky obou armád obletované místními děvčaty. Kdo nezažil válečná léta a důsledky represálií smrtihlava si velice těžko může představit, jaká radostná nálada tehdy v Písku kolovala.
Ale předchozí řádky byly jen „na okraj“ k připomenutí atmosféry. Hlavním úmyslem je doplnit část historických faktů, které zde na našich stránkách dosud chyběly. Přes veškerou snahu se nám dříve nepodařilo zjistit přesnější informace o jednotkách Rudé armády, které do Písku 11. května 1945 dorazily. Až teprve po sedmdesáti letech se konečně obloha nad „východním obzorem“ vyjasnila. Jsem tomu nesmírně rád, protože pro „historika“ není nic horšího, než když jsou mu předkládány nejasné a nekonkrétní informace a nemá možnost se opřít o jednostranná a ověřená fakta. 17. červnem 2015 instalovaná připomínka na východním konci Zátavského mostu, část – Hic sunt leones – konečně vyplnila.
Dnes mohu s klidným svědomím říci, že na fotografiích u hřebčince jsou tváře příslušníků 98. gardové Svirské střelecké divize, a že ve městě byli ještě přítomni i příslušníci 99. Žitomírské střelecké divize.

© Copyright BUDDIES Písek, 2011-2015. Všechna práva vyhrazena.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
RSS